Historie kostela sv. Víta

Historický přehled kostela sv. Víta v Českém Krumlově

Horizont města Český Krumlov je určován dvěma hlavními dominantami. Zámecká věž symbolizuje světskou vládu a území jejího vlivu, věž kostela svatého Víta je pak symbolem moci církevní, která již od středověku vytvářela nutný protipól a zároveň i doplnění moci světské. Kostel je rovněž postaven na ostrožně nad řekou Vltavou a obě budovy tak spoluvytvářejí výtvarný charakter města.

Kostel sv. Víta ve městě Český Krumlov , foto: Lubor Mrázek   Kostel sv. Víta ve městě Český Krumlov, novogotická věž, foto: Lubor Mrázek   Město Český Krumlov, kostel sv. Víta v ranním oparu
..   ..

Popis objektu
Kostel sv. Víta s původní barokní věží ve městě Český Krumlov, historické foto Kostel sv. Víta je síňovým trojlodím s protáhlým, pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélnými patrovými sakristiemi po obou stranách, s kaplemi Vzkříšení a sv. Jana Nepomuckého a předsíní na severní straně. V západním průčelí kostela je vystavěna věž, opatřená v přízemí hranolovými románskými okénky, v horních patrech osmiboká. Poslední patro věže je pseudogotické a pochází z let 1893 – 1894.

Stavebně historický vývoj
Českokrumlovská fara byla zřejmě založena Petrem I. z Rožmberka krátce před rokem 1317, avšak první písemný doklad se datuje až do roku 1329. Původní malý kostel nepostačoval vzrůstajícímu počtu obyvatelstva rožmberského rezidenčního města, a tak na popud téhož Petra z Rožmberka bylo přistoupeno ke stavbě budovy větší.

Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, vstupní portál   Kostel sv. Víta ve městě Český Krumlov, klenební pole hlavní lodi se znakem německého stavitele Linharta z Aldenberku

V roce 1340 byla započata stavba německým stavitelem Linhartem z Aldenberku, jehož dodnes připomíná nápis na znaku umístěném v klenbě hlavní lodi. Ve stavbě halového trojlodí pak pokračoval krumlovský stavební mistr Staněk z Krumlova.

V roce 1390 se rožmberským vladařem stal Jindřich III. z Rožmberka. Tento zbožný, avšak ambiciózní šlechtic se rozhodl pojmout přestavbu kostela sv. Víta vskutku velkoryse. Roku 1407 byla uzavřena smlouva krumlovského faráře Hostislava z Bílskas mistrem Janem Staňkem, synovcem Staňka z Krumlova, aby zaklenul kostelní loď podle vzoru milevského kostela sv. Jiljí na osm kulatých sloupů. Tato smlouva obsahuje podrobný výčet úkolů zadaných řečenému mistru Janovi, tudíž máme poměrně přesnou představu o podobě klenby a kúru. Pozoruhodná je shoda popsané klenby s dochovanou. Přesně souhlasí počty svorníků – 23 v síťové klenbě presbytáře, 15 ve staré sakristii, 2 v místnosti nad ní, 30 v hlavní lodi, 5 v křížové klenbě jižní a 5 v severní lodi. V presbytáři a hlavní lodi kostela byla použita síťová klenba parléřovského typu, která je reminiscencí na královskou katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Tato klenba byla vytvořena z tesaného kamene, zatímco prostější křížová klenba lodí postranních je cihelná. Osm pilířů v chrámu stojí, ale nemají okrouhlý tvar. Čtyři mají půdorys osmiúhelníku a další čtyři gotického čtyřlistu.

Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, pohled do hlavní lodi a na hlavní oltář   Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, klenba hlavní lodi, foto: Libor Sváček

Jižní zeď kostela prolamuje pět oken, v severní zdi byla původně čtyři okna. Okno nejblíže k presbytáři se zachovalo v plném rozsahu, druhé okno bylo v letech 1724 – 1726 podstatně zkráceno, protože pod ním tehdy zbudovali kapli sv. Jana Nepomuckého. Třetí okno zaniklo koncem 15. století při stavbě kaple Vzkříšení, pouze čtvrté okno si podrželo svoji původní podobu.

Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, nástěnná malba s postavou sv. Kateřiny, 1420 Výška postranních lodí dosahuje výšky lodi hlavní, což řadí krumlovský kostel sv. Víta mezi kostely halového typu. Délka kostela od východu k západu je 44 metrů – tzn. 125 stop, jeho šířka a výška 20 metrů.

Výstavba kostela byla dlouhodobou záležitostí, financovanou z velké části i veřejnými sbírkami, podporovanými i pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Házenburka, a byla ukončena až po husitských válkách. Kostel vysvětil roku 1439 pasovský biskup Mikuláš, zřejmě ještě před úplným dokončením přestavby. Dalších výraznějších stavebních úprav se budova kostela již nedočkala, až v 19. století byla barokní věž cibulovitého typu nahrazena osmibokou věží novogotickou (1893 – 1894).

Rovněž interiér a především inventář kostela je zčásti novogotický. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. Víta a Panny Marie z let 1673 – 1683, vztahující se k období působení jezuitského řádu v Českém Krumlově. Tento obraz byl přemalován r. 1897 Janem Krejčíkem. Do roku 1780 existovalo v kostele množství postranních oltářů. Tyto oltáře byly jakýmsi výrazem „stavovské cti“ neb byly financovány jednotlivými řemeslnými cechy, které ve městě působily. Jednalo se o oltáře cechů krejčích, ševců, řezníků, pekařů bílého i černého pečiva, mlynářů, zedníků, truhlářů, kameníků, sedlářů, pláteníků, soukeníků, kovářů a kolářů, kuchařů a samozřejmě cechu zabývajícího se vařením piva.

Karel Hrubeš, restaurované gotické fresky v kostele sv. Víta v Českém Krumlově

Postranní oltáře jsou novogotické. Jedná se o oltář sv. Františka Xaverského, Mariánský oltář, oltář sv. Václava, sv. Floriana.

Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, fresky z 1. poloviny 15. století s výjevy: Ukřižování, sv. Veronika, sv. Alžběta, sv. Magdalena a sv. Kateřina   Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, hlavní oltář, foto: Libor Sváček

Po levé straně levé boční lodi můžeme nahlédnout do kaple sv. Jana Nepomuckého. U vstupu do kaple jsou umístěny dva náhrobní kameny z červeného mramoru z bývalé hrobky Viléma z Rožmberka (zemřel v roku 1592 ve věku 58 let) a jeho třetí manželky Anny Marie Rožmberské z Bádenu (zemřela roku 1582 ve věku 21 let). ( Staré náhrobní kameny ve městě Český Krumlov).

Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, pohled na vstup do kaple Jana Nepomuckého   Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, interiér kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1725

Základy rožmberské hrobky byly položeny v roce 1583, kdy tam bylo pohřbeno tělo zesnulé Anny Marie Bádenské. Z rožmberských účtů je známo, že „sklípek“ čili hrobku vybudoval českokrumlovský zedník Honza Koš. Do téže hrobky byly dne 10. prosince 1592 uloženy tělesné pozůstatky Viléma z Rožmberka. Náhrobek Viléma z Rožmberka spolu s novým hlavním oltářem, jenž byl na samém vrcholu korunován sochou rožmberského jezdce, nechal zřídit jeho bratr Petr Vok z Rožmberka původně v presbytáři kostela.

Po smrti Petra Voka v roce 1611 došlo k několika změnám v interiéru kaple. První obětí byl právě rožmberský jezdec, kterého – podle slov kronikáře Václava Březana – „… po časích jezuité, bavše se, aby snad na ně dolů vyskočil, odtud sníti dali.“ O deset let později dal tehdejší rektor českokrumlovské jezuitské koleje Albrecht Chanovský z Dlouhé Vsi odstranit těleso mramorem obloženého náhrobku Viléma z Rožmberka a Anny Marie Bádenské, což vyvolalo pobouření a nesouhlas někdejší vdovy po Vilémovi z Rožmberka Polyxeny z Pernštejna, podruhé provdané Lobkovicové, a pražského arcibiskupa Jana III. Lohelia. Jmenované osoby prosadily znovuobnovení náhrobku v původní podobě.

V roce 1670 dala českokrumlovská duchovní správa pokyn ke zhotovení nového hlavního oltáře. Začali s odstraněním terakotových soch, které nechal udělat Petr Vok z Rožmberka. Tato akce vyvolala nesouhlas Jana Kristiána I. z Eggenberku, držitele panství Český Krumlov, který se považoval za rozhodujícího činitele ve všem, co se týkalo jeho panství a poddanského města Českého Krumlova. Kolej a prelatura byly obviněny, že bez knížecího souhlasu ničí dílo, které nevybudovaly, a které je de facto dědictvím po Rožmbercích. Dále se až do roku 1683 vlekly mezi oběma stranami dohady o výzdobě hlavního oltáře.

Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, náhrobní kámen Viléma z Rožmberka u vstupu do kaple sv. Jana Nepomuckého   Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, náhrobní kámen Anny Marie Rožmberské z Bádenu u vstupu do kaple sv. Jana Nepomuckého

Problém náhrobku, někdy nazývaného mauzoleem, měl být dořešen v letech 1717 – 1718. V prosinci 1717 požádal tehdejší českokrumlovský prelát Heubel kněžnu Marii Arnoštku z Eggenberku o povolení náhrobek rozebrat. Žádost zdůvodnil tím, že mauzoleum na svém místě překáží, poněvadž leží jen pár kroků od hlavního oltáře ve středu presbytáře. Ke své žádosti přiložil plánek presbytáře kostela sv. Víta, který je dnes jediným dokladem sloužícím k určení polohy rožmberského náhrobku. Náhrobek ležel asi 5 pražských stop (cca 150 cm) od stupňů hlavního oltáře ve středu presbytáře, od něho asi 4 pražské stopy (cca 120 cm) dále byl do země zapuštěn kámen se čtyřmi kruhy, zakrývající vchod do hrobky. Těsně vedle tohoto kamene byl do podlahy zapuštěn menší kámen, který podle vysvětlení při plánu nesl pět růží a nápis podél okrajů.

Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, detail výzdoby, dřevěné plastiky Vzhledem k tomu, že Marie Arnoštka v roce 1719 zemřela a Český Krumlov dostal nového majitele, byla celá záležitost odložena.

K definitivnímu odstranění mauzolea dala souhlas církevní správa a Jan Nepomuk ze Schwarzenberku v roce 1783. Nezůstalo ale pouze u demolice náhrobku, byla také otevřena podzemní hrobka. Ze zprávy knížecího registrátora Melchiora Francka se dovídáme, že mauzoleum stálo pod hlavním oltářem uprostřed chóru a jeho jádro tvořila dutá cihlová stavbička dlouhá 6 stop (189,6 cm), široká 3 stopy (94,8 cm), vysoká 4 stopy (126,4 cm) a obložená ušlechtilým červeným mramorem. Na tumbě ležely dvě mramorové desky, které byly 6 stop 3 palce dlouhé (197,5 cm) a 3 stopy 3 palce široké (102,7 cm). Deska na pravé straně měla ve středu rožmberský znak, deska nalevo bádenský.

Dále se Franck věnoval popisu hrobky, která byla umístěna pod mauzoleem a v níž byly nalezeny čtyři rakve. Vpravo od vchodu spočívala na třech kamenných kvádrech cínová rakev Viléma z Rožmberka, dlouhá 7 stop 6 palců (237 cm), široká 2 stopy 7 palců (81,6 cm) a vysoká 1 stopu 11 palců (60,6 cm). Na rakev byly připevněny dvě cínové destičky, z nichž jedna nesla dlouhý latinský text s výčtem všech Vilémových titulů a úřadů. Pod ní se nacházela destička s rožmberským znakem, obrazem řádu Zlatého rouna a letopočtem 1592. Na víku byl cínový krucifix. Samotný řád Zlatého rouna byl nalezen uvnitř rakve a předán do úschovy vyšebrodskému opatovi. Dnes je majetkem numismatického oddělení Národního muzea v Praze a je vystaven v Lobkovickém paláci na Pražském hradě. Podle rožmberských účtů byl do Vilémovy rakve vložen také meč.

Rakev Anny Marie Rožmberské z Bádenu, která se nacházela nalevo od rakve Vilémovy, zhotovil v roce 1583 pražský zvonař Brikcí z Cinperka ze 7 centnýřů (432 kg) cínu. Podle Francka byla krásnější než Vilémova. Rakev byla 6 stop 3 palce (197,5 cm) dlouhá, 1 stopu 11,5 palce (61,9 cm) široká a 1 stopu 4,5 palce (43,5 cm) vysoká. Uprostřed víka byl cínový krucifix, po jeho pravé straně rožmberský znak s písmeny WZR a letopočet 1583, nalevo bádenský znak s písmeny AMMZB a tentýž letopočet Na bocích rakve byla držadla, její čtyři rohy zdobily hlavičky andělů a bádenské znaky. Na rakvi byla připevněna destička s dlouhým česky psaným textem, obsahujícím základní údaje o osobě Viléma z Rožmberka a zprávu o úmrtí Anny Marie.

Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, pohled z presbytáře do hlavní lodi

Dále byla v hrobce uložena dřevěná rakev Marie Johany z nizozemské větve Schwarzenberků, která náhle zemřela v Českém Krumlově v roce 1670, když zde pobývala u své příbuzné Marie Arnoštky z Eggenberku, rozené ze Schwarzenberku. Čtvrtá, malá dřevěná rakev ukrývala tělesné pozůstatky ročního Františka Josefa, syna Josefa Adama ze Schwarzenberku, který zemřel v roce 1750.

Obě dřevěné schwarzenberské rakve byly ponechány v hrobce, zatímco cínové rakve byly vyneseny, tělesné pozůstatky v nich uložené přeneseny do nových dubových rakví a tyto vráceny zpět do hrobky. Obě cínové rakve vážily dohromady 999 liber (559,44 kg). Dne 6. září 1785 byly prodány v dražbě jako starý kov.

Po rozebrání mauzolea zůstalo otázkou, co se dvěma náhrobními deskami. Josef Adam ze Schwarzenberku původně navrhl, aby byly vloženy do rožmberské hrobky v kostele sv. Víta. Tam se ale pro nedostatek místa nevešly. Nakonec byly zasazeny do zdi po stranách vchodu do nové kaple sv. Jana Nepomuckého, kde je můžeme spatřit i dnes.

Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, křtitelnice, foto: Libor Sváček vyšebrodském klášteře

Oltář kaple sv. Jana Nepomuckého je komponován do prostoru, zbudovaného teprve roku 1725 podle požadavků rokokového slohu. V oltářní architektuře je proti 17. století patrná snaha o koncentraci kompozice ke střednímu obrazu, zatímco část tektonická tvoří jen obalový rám. Na černém pozadí se odráží střízlivý zlacený ornament, převážně linearizovaný, čímž se dosahuje rafinovaného optického účinku. Honosnou kombinací černé a zlaté se tu projevuje vznešenost dárce. Oltář je replikou podobného oltáře Berniniho v Římě.

Kult sv. zpovědníka Jana Nepomuckého byl v Čechách silně rozšířen zejména v 18. století. Schwarzenberkové ho prohlásili za ochránce – patrona svého rodu, zakladateli jeho úcty v Krumlově byl první schwarzenberský manželský pár, jež zde sídlil – Adam František ze Schwarzenberku a jeho žena Eleonora Amalie. Tento pár byl po dlouhou dobu bezdětný a jednomu z nejbohatších a nejvlivnějších evropských šlechtických rodů hrozil zánik. Oba manželé se modlili u hrobu sv. Jana Nepomuckého v Praze, aby se jejich osud změnil. K tomu posléze skutečně došlo a 22.12.1722 se narodil princ Josef Adam ze Schwarzenberku. Po narození potomka věnovali Schwarzenberkové světci mimořádnou úctu, kterou projevovali na všech svých panstvích; zde založili v letech 1725/26 i kapli sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Víta. Kaple byla v 19. století díky kardináloviBedřichovi Schwarzenberkovi obohacena ještě relikvií – částí ramenní kosti sv. Jana Nepomuckého ve stříbrném relikviáři. Relikvie byla pak každoročně veřejně vystavena k uctívání a líbání.

Ve výklenku této kaple jsou pohřbena srdce některých členů rodu Schwarzenberků, mj. i srdce zakladatelského manželského páru – Marie Eleonory a Adama Františka ze Schwarzenberku. V kapli jsou rovněž pohřbeny Eleonořiny ostatky.

Karel Hrubeš, restaurovaná kaple Vzkříšení v kostele sv. Víta v Českém Krumlově

Kaple Vzkříšení je dokladem gotické stavební etapy kostela. Byli v ní pochováváni krumlovští arciděkanové a počátky její existence jsou spjaty s obdobím vysvěcení kostela (1439). Při barokní úpravě došlo k odstranění žeber a k otevření do lodi půlkruhovým obloukem s bohatě malovanou portálovou architekturou. Kompletní výmalba kaple je z roku 1777 a je dílemFrantiška Jakuba Prokyše.

V 16. století existovala při západní straně kostela sv. Víta ještě třetí kaple – sv. Jeronýma (dnešní dům Kostelní č. p. 161), která byla založena již roku 1389 Janem z Rožmberka. Tato kaple sloužila pro kázání určená německému obyvatelstvu města, neboť kostel v té době sloužil jako svatostánek především obyvatelstvu české národnosti. Kaple sv. Jeronýma sloužila až do roku 1787, kdy byla uzavřena a prodána.

Fresky na stěně vedle kaple sv. Jana Nepomuckého pocházejí z 1. poloviny 15. století a jsou na nich zachyceny výjevy Ukřižování, sv. Veronika, sv. Alžběta, sv. Magdalena a sv. Kateřina.

Varhany na kůru literárů v kostele sv. Víta ve městě Český Krumlov, historické foto, foto: B.Kerschner Na západní straně kostela se nachází pozdně gotický chór s varhanami z roku 1908, pocházející z doby kolem roku 1500. Je dílem řemeslníků z rožmberské stavební huti. Dole je možno vidět křtitelnici zdobenou červenými mramorovými sloupy s baldachýnem, které pocházejí z rožmberského oltáře ze 16. století. Vzadu jsou pak situovány tři barokní zpovědnice.

Na severní straně byla kolem téhož data zřízena kruchta literátského bratrstva ( Literátské bratrstvo ve městě Český Krumlov), která je podobná kruchtě v bavorském Burghausenu. To dokládá i činnost bavorských umělců v rožmberských službách, kterou můžeme pozorovat i na čtvrtém zámeckém nádvoří, jež zdobí arkýř bavorského umělce Oldřicha Pesnitzera. Malé varhany, umístěné v této kruchtě, pocházejí z latránského kostela sv. Jošta, jenž byl na základě josefinských reforem roku 1788 sekularizován. Tyto varhany byly postaveny roku 1715 za finanční podpory Marie Arnoštky ze Schwarzenberka. Barokní nástroj je zdoben akantovými řezbami a je na něm uveden letopočet 1716. Skříň varhan je zdobena jemným polychromním mramorováním. V kostele sv. Víta byly umístěny dvoje varhany již od 15. století ( Historické varhany ve městě Český Krumlov).

Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, hlavní varhany   Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, varhany na kůru literátského bratrstva

Kolem kostela sv. Víta byl umístěn původní městský hřbitov. Ten fungoval až do roku 1585, kdy město zasáhla silná morová vlna. V této situaci už stávající hřbitov nevyhovoval soudobým potřebám a byl přesunut na opačnou stranu řeky Vltavy, do sousedství jezuitské zahrady, ke kapli sv. Martina. Hřbitov i původní dřevěná kaple byly vysvěceny 17.11.1585. V letech 1717 – 1737 byla přestavěna zděná kaple, která je k vidění dodnes. Hřbitov u kaple sv. Martina fungoval až do roku 1902, kdy byl přesunut do sousedství dnešní nemocnice a z prostor v okolí kaple byl vytvořen městský park ( Historie hřbitovů ve městě Český Krumlov).

Současné využití
Kostel sv. Víta dnes slouží k církevním obřadům a příležitostně se zde pořádají koncerty klasické hudby.

 

zdroj: www.ckrumlov.cz